Vědomá firma vedená srdcem

Co se rozbilo, neslepuj

Řídím se tímto pravidlem i v běžném životě. Nepřilepuji odpadlá ouška u hrnečků, neslepuji rozbité vzácné vázy. Co se rozbilo, je rozbité.
Přijměte skutečnost, že přestože jste přiznali svoje hry, traumata, nevědomé i vědomé podpásovky, tak vaše omluvy, vysvětlení, ale ani odpuštění neslouží k tomu, abyste vztahy a váš život slepili.

VHLED

Je tady ale jedna důležitá práce. Zjistit, jestli je vaše zrcadlo rozbité, prasklé, pobité nebo jenom a jenom na pohřbeném dně, aby na něj nebylo vidět.
Můžete zkusit lepit vztah s druhými, když jste sami rozbití, ale je to nesmysl. Pokud své vztahy takto lepíte, vnímáte jenom zadní stranu své úcty
a hodnoty. Slupku, chránící křehké vnitřní „sklo". Každý střípek zrcadlí člověku někoho, kdo přišel, a díky tomuto měl člověk příležitost zažít svoje emoce, reakce a také potřeby a očekávání. Něco k němu cítíte, reagujete na něj. A když mu dáte to, co chce vidět, a vy díky tomu dosáhnete toho, co jste chtěli, pak je váš společný svět iluzí. Směs náhodně posbíraných střepů marně hledajících vlastní účel a obraz toho, „kdo jsem". Matoucí směs pravdy a iluze.
Dovol si napravit to.
Dávej dohromady jenom to opravdové, autentické, hluboké a vnitřní.
I tak bude slepené zrcadlo plné spojů a příběhů ze života, které už nikdy nezmizí.

---

Autor:	Eva Velechovská
Médium:	Facebook
Datum:	15.05.2018

---