Vědomá firma vedená srdcem

Enneagram a emoční inteligence

Doma


Doma je tam, kde je moje srdce,“ to se zpívá se v jedné písni.
Mně se paradoxně stalo, když jsem byla na koncertu. Celou dobu jsem se cítila jako holka u potoka, která si hraje s květy a běhá po polích.
U nás doma se nezamykalo, a tak se mi nikdy nestalo, že bych odemykala dveře v domě, kde jsem vyrůstala. Už dávno nelezu oknem a neschovávám se v ořešáku. Mantry ve mně otevřely okamžik spojený s mým dětstvím. Bylo jaro a počítala jsem narcisky a klackem rozbíjela ledy na vodě. V mém pokoji visel obraz koně (ten mi tam visí dodnes). Kůň na obrazu je bez ocasu. Malíř ho možná zapomněl nebo ho kůň schoval. Jako dítě jsem o tom hodně přemýšlela a vymyslela tolik možností…
 
VHLED


Jako bychom byli zrozeni z paprsku světla v určité chvíli na určitém místě a všechna krásná místa světa, kde jsme pocitově doma, jsou ze stejné vlny nebo částice. Jakési cosi.

Doma je to, kde mohu objímat, milovat, spočinout, plakat a být s tím světlem a s lidmi ze stejného.

Což mohu kdekoliv, zdá se, a přece je tu něco, co mi ukazuje podstatu.
Ten paprsek světla cítím v sobě, když slunce vychází i zapadá. Někdy, když přicházejí i odcházejí milovaní a já se usměji, protože jsem v něm viděla obraz sebe.
Autor:Eva Velechovská
Médium:Facebook
Datum:21.10.2018