Vědomá firma vedená srdcem

Pravda je to, co si myslím já

Diskuse na sociálních sítích každému odhalují míru jeho přesvědčení o tom, že to, co si myslí, je pravda a měl by si to myslet každý.
 
Ještě jsou tolerovány souznějící názory nebo když je tam alespoň něco s čím souhlasíme.
 
Jenže pak vás zaskočí nelogičnost tvrzení někoho, kdo svoji pravdu prosazuje s vehemencí.
A Bůh nás chraň, když má moc.
 
Každý si hledá stejně smýšlející, protože to jeho pravdě dělá moc dobře a cítí její potvrzení.
Pravda každého člověka souvisí s jeho vírou a hodnotami, s tím odkud vychází jeho přesvědčení, co mu přináší a kam ho směřuje.
 
Jaké potřeby potřebuje uspokojit? Kam je zaměřena pozornost?
Pokud je ve skupině stejně smýšlejících lidí pak má jistotu, že jeho vesmír je v pořádku.
 
A ve jménu uchránění svojí pravdy vezmou někteří lidé do úst lži a do rukou kameny. Způsoby prosazování své pravdy se znovu rodí kdesi uvnitř každého z nás.
 
Čest a pravda, věrnost a odvaha bylo krédo skutečných mužů.
 
Dnes už to od nich ani nečekáme.
 
My ženy neděláme dobrou službu situaci tím, že si bereme kalhoty a řešíme to, co není pro nás to důležité. Možná, že jsme lepší, ale tím jsou oni slabší.
 
VHLED
 
Ano, mám svoje přesvědčení, víru a hodnoty.
Mám svůj vesmír a impulzy od druhých a z vnějšího prostoru je pro mě spojena s postojem vzájemného zisku a vyrovnání dluhů.
 
Víra je vztah k jsoucímu i nejsoucímu.
Tomu, čemu věříte a nevěříte a když je zle voláte: Bože!!!
 
I tady je třeba najít svoji pravdu a nehledat ji v hlavě, kde máme spoustu, zbytečností, nepravd a polopravd, že může zaclonit naše já.
 
Být dospělý znamená také stát sám za sebe a nečekat, že mě někdo pravdu řekne a zachrání mě.
 
Pokud čekáte, že vás stát, politici zachrání a přitom lžou, musíte si postavit do pozice naivního dítěte, které věřím svým dospělým.
Dokud ho nezraní a nezradí.
 

---

Autor:	Eva Velechovská
Médium:	Facebook
Datum:	22.07.2021

---