Vědomá firma vedená srdcem
Enneagram a emoční inteligence
Příliš míčů na hřišti
Kouč žádá manažera o setkání. Manažer nemá čas. Kouč mu říká, sejdeme se proto, abys čas měl a manažer odpovídá, že nemá čas.
Kouč poslal manažerovi osobní pozvánku. Stálo v ní, aby manažer večer přišel do tělocvičny. Manažer přišel do tělocvičny a byl krásně oblečen, vyladěn.
Kouč mu říká: „Vaším úkolem je kopat tady do toho míče tak, abyste se nezastavil. Ten míč, to je vaše práce.“
Manažer má úkol a vybíhá. Po pár minutách se mu ocitá v prostoru další míč, který představuje podřízené. Kouč mu říká: „Měl byste zvládnou i dva.“ Manažer přidá v běhu, ale situaci zvládá s přehledem. V poli se ocitá další míč a kouč ji označí za manželku. Manažer zrychluje. Pak kouč přidá další dva menší míče: „To jsou vaše děti.“ volá na manažera.
Ten běhá jak zběsilý a stalo se to, co se stát muselo. Jeden z míčů stojí.
Nevšiml si toho, a tak po chvíli slyší od kouče: „Stojí vám manželka, asi na ni nemáte už čas.“ Manažer zpomalil a zmateně se rozhlíží. Vztekle kopl do míče, který představoval jeho podřízené, sebral tašku a beze slova odešel.
VHLED:
Druhý den manažer napsal kouči email. „Pochopil jsem - mám mnoho míčů na hřišti. Zítra se s vámi rád potkám.“
Znáte zcela přetížené lidi s příliš mnoha projekty, příliš mnoha „míči na hřišti"? Náhle onemocněli chřipkou nebo někde upadli a skončili o berlích? Je to tak trochu „špatně načasované“?
Ve chvíli, kdy nám nemoc podtrhne nohy, zmaří plány a už nelze běhat, je čas řešit.
Jak mít tolik míčů na hřišti, abychom si hru užili?
Z jakého důvodu neumíme odhadnout reálně situaci? Že by hon za slávou?
Ze strachu neselhat a nezklamat? Ale koho?
| Autor: | Eva Velechovská |
|---|---|
| Médium: | |
| Datum: | 11.01.2017 |